Pamatuju, když před osmi lety vyšel první díl hry Kingdom Come. Můj muž, coby fanoušek, zatoužil navštívit Posázaví, kde se hra odehrávala. Jeli jsme a prochodili celou herní mapu.
A tak není divu, že mu nedal spát ani druhý díl hry a my jsme jeli zjistit, jak vypadá hrad Trosky a vlastně celý Český ráj, kde se velká část hry odehrává.
Byl čtvrtek, děti jsme nechali na prázdniny u babičky a před námi byla tříhodinová cesta autem. Ideální čas na pletení!
O pár hodin a upletený kus svetru později jsme zaparkovali u restaurace Na krásné vyhlídce. Vydali jsme se prozkoumat Příhrazské skály.
Z té výšky se nám až tajil dech!
Žebříky, sníh a led, skály a lesy kolem. A to okolní ticho! Za celý výlet jsme potkali asi dva turisty.
Uschlé měděné kapradí všude vůkol. Kéž bych si ho tak mohla vzít domů a udělat z něj třeba věnec na dveře, ale nechtělo se mi s ním chodit dalších 8 kilometrů.
Jistě vás zajímá, co nosím na výletech. Zimní parka Didriksons (koupila jsem ji před pár lety na vinted), vlněný nákrčník, vlněná čepice Le Bonnet, batoh Herschel City, letité džíny a na nohách Blundstones.
Ty boty jsou prostě láska, nosím je od podzimu do jara.
Ale zase zpátky k výletu. Jsme na zřícenině Hynšta, kde je do skály vytesaná celá místnost, datuje se do 17. století.
Udělali jsme si okruh zpátky k autu a pak jsme se jeli ubytovat.
Bydlíme v Aparthotelu Na Klenici v Mladé Boleslavi. Apartmán má všechno, co jsme si mohli přát. Je tu kuchyň, jídelní stůl, gauč (mimochodem ta barva!), ložnice a koupelna. Apartmán byl čistý, útulný, personál ochotný. Tohle místo můžu jen doporučit.
Aparthotel leží vedle pivovarské restaurace eMBe. Ta je přestavěná z barokní sladovny.
Po výletu jsme si dali burger a pivo, které si tady vaří.
Nový den a další výlet. Tentokrát se dostáváme do herní mapy Kingdom Come a jdeme po jejím okraji. Zaparkovali jsme u parkoviště Vidlák a vyšli jsme na planinu, kde můj muž nadšeně ukazoval, že tady, právě tady, jsme vstoupili do herní mapy.
Křížek u cesty a za ním silueta hradu Trosky.
Na tomto místě Jindru (hlavního hrdinu hry) přepadli a o kousek dál se setkal s Janem Žižkou.
Skály u rybníka Věžák. Na jedné z nich se točila scéna z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, kde Vašek leze s tatínkem na skálu a maminka za mini vesluje ve člunu.
Skoro jsem čekala, že proti mně vyjede jezdec na koni v brnění. Nestalo se.
Celý den byl zalitý sluncem a úplně jsem cítila, jak mi zvedá náladu.
Po výletu šel můj muž do skateparku v Jičíně a já s Čotym jsme se odebrali nabrat síly do Panorama Cafe.
Jsme zpátky v Mladé Boleslavi a šla jsem se projít městem.
V obchodě Gurmán jsem vybrala suvenýry, bylo tam tolik dobrot!
V sekáči se na mě usmálo štěstí a odcházím s letní blůzou a kytičkovanou sukní. Ta je mi větší, ale snadno si ji zmenším. Většinou nekupuji, co mi úplně nesedí, ale vzor na látce mi přišel tak hezký, že jsem ji vzala.
Výhled z našeho apartmánu.
Je sobotní ráno a chystáme se na třetí výlet. Ještě než pojedeme, chci vám dát tip na něžně meruňkové multilíčidlo značky Ilia, které dodá tvářím a rtům jemný nádech barvy a spoustu hydratace. Bylo to třeba, protože venku přes noc nasněžilo.
Jdeme do Hruboskalského města po Zlaté stezce Českého ráje.
Po cestě se na nás sypal sníh, naštěstí jsme oba (vlastně všichni tři, nesmím zapomenout na Čotyho, který s námi statečně ťapkal) dobře oblečení.
Výhled z vrcholku skal byl dechberoucí. Vysoké pískovcové věže se tyčí do dáli.
Stezka vedla přes arboretum. Přesně můj styl architektury.
A jsme u zámku Hrubá Skála. Je majestátní, postavený na pískovcových skalách a v zámku se můžete dokonce ubytovat.
Nádvoří s magnóliemi. Na jaře to musí být nádhera.
A už jsme zase na ubytování, uvařili jsme si večeři a na dezert jsme si zašli do restaurace.
Poslední den, neděli, jste chtěli zvládnou Prachovské skály, jenže se silně rozpršelo. Místo toho jsme jeli rovnou domů.
A už jsou zase s námi! Společně s babičkou a dědou jsme šli ještě na krátkou procházku a pak hurá domů.
Na mě čekala spousta vašich objednávek, tak jsem se pustila do balení. A to už je konec dnešního článku, mějte se hezky!