Přemýšlím nad tím, jak rychle letošní prázdniny uběhly. Ještě před chviličkou tu byl červen a najednou je konec srpna!
V pátek, jen co jsme se vrátili z Chorvatska, jsem utíkala na zahradu zkontrolovat, co všechno za těch pár dnů vyrostlo. Rajčátka, popínavé fazolky, růže, krásenky a jeden jediný květ jiřiny! Utrhla jsem ho do vázy, protože na záhonu skoro nebyl vidět.
Mám tu nějakou zkušenou pěstitelku jiřin? Podle návodu jsem rostlinky začátkem léta zaštípla, aby měly víc květů, a od té doby se skoro nic neděje. Téměř nerostou, ač je hnojím a zalévám, mají poupátka o velikosti půl centimetru a už ani nedoufám, že některé květ ještě pokvete. Co dělám špatně, pomůžete?
Manžel koupil dýni, bude z ní polévka, ale prozatím ji mám na okně jako dekoraci.
K večeři jsem měla mortadelu, pečené olivy a sýr z Chorvatska (jedlé suvenýry). Pak rajčátka ze zahrady, naložené okurky a bagetu.
Naše děti si každé ráno žádají ovesnou kaši. Uvaříme jí celý hrnec a každý si do ní dá, co má rád. Moje porce je s řeckým jogurtem, jahodovou marmeládou, jablky a lískooříškovým máslem.
Ale to máslo! To prosím vyzkoušejte! Je krémové, jemné a úplně dokonalé, ujedla bych se ho!
Děti jsou jako vždy plné energie, tak jsme v sobotu dopoledne vyrazili na hřiště do Chvalovic, kde běhaly snad dvě hodiny.
Jeřabiny už zrají. Myslím, že podvědomě vyhledávám podzimní tóny všude kolem.
Rybníček u Chvalovic.
Odpoledne jsme jeli ke tchyni vyzvednout našeho Čotyho. Byl na týdenních prázdninách, do Chorvatska jsme ho brát nechtěli. U tchyně stále obdivuju růže, rostou jí o dost víc než ty mé. Myslím, že je to tím, že ona je má v polostínu, zatímco já na plném slunci.
Šli jsme na procházku a já si natrhala divokou kytici do vázy. Večer jsem zapálila voňavou sójovou svíčku ze Soaphorie, aby nám provoněla byt.
V neděli se dětem naopak nechtělo ven vůbec. Já jsem se pustila do praní všech závěsů a záclon v bytě a umyla jsem některá okna. Je to příjemné, když vím, že v závěsech není prach a přes okna jde vidět.
Potom se mi povedlo vytáhnout synka ven - do kavárny. Neděle byla překvapivě chladná, dokonce jsem vytáhla merino svetr.
Zamířili jsme do Půl na půl.
Do jejich divodé zahrady u hradeb.
A stihli jsme pizzu! Pečou ji jen v létě, od půl druhé do vyprodání, a letos jsme na ni měli štěstí poprvé teď, když ji pečou naposled :)
Syn ji měl jen s rajčaty a šunkou a prý to byla nejlepší pizza na světě. Moje byla o něco více obložená a souhlasím, mají ji skvělou.
Aaaach!
A pak už byl večer. Synovi jsem sbalila aktovku na 1. den školy, dcerce zase batůžek do školky a všichni jsme šli spát plní očekávání, co přinese nový školní rok. Doufám, že ten váš je zatím jen a jen příjemný!